Adoptujte Frosty
Kříženec · Mužský · Dospělý · 5 roky
Jsem velmi zbabělý pes a skutečně bych si přál být adopován laskavou a trpělivou rodinou, která mi naučí všechno, co potřebuji vědět. Datum narození: 23.11.2020 Velikost: střední Můj život: Žil jsem celý svůj život ve stejném domě v Portimão. Ale můj pán, stará paní, neměla prostředky na to, aby mě nebo jiné psy, kteří žili ve stejném domě, pečovala. Byli jsme opomíjejí a nikdy nás neposílala ven. Chtěla dát všechy psy pryč a tak jsem se dostal do ochranného ústavu v říjnu 2023. Můj temperament: Jsem velmi zbabělý pes, protože jsem nikdy neznal jiný domov nebo jiný život než ten, který jsem výše popsal. Můj pán se mnou nehleděl a nikdy jsem nebyl dobře sociální. Není mi agresivní, ale mám tendenci reagovat na lidi a jiné psy štěkáním. Když se ke mně přibližují, utíkám vzadu z děsu. Nikdy jsem nebyl zvyklý nosit obojek nebo být dotýkán, ale volontéři pokračují a teď dokonce mohou mít moje procházky mimo ústav. Už jsem překonala některé své strachy a dokonce si i nasávám keře, když mě vezou na procházku. Skutečně bych chtěl být adopován laskavou a trpělivou rodinou, která mi naučí všechno, co potřebuji vědět.
Přečíst původní (pt)
Sou um cão muito tímido e gostaria muito de ser adotado por uma família carinhosa e paciente que me ensinasse tudo aquilo que me falta aprender. Data de nascimento: 23.11.2020 A minha história de vida: eu vivi toda a minha vida na mesma casa, em Portimão. Só que a minha dona, uma senhora já idosa, não tinha condições de cuidar de mim ou dos outros cães que viviam na mesma casa. Eramos negligenciados e ela nunca nos levou a passear. Ela quis dar todos os cães e foi assim que fui viver para o abrigo em outubro de 2023. O meu temperamento: sou um cão muito tímido pois nunca conheci outra casa ou outra vida daquela que descrevi acima. A minha dona não se interessava por mim e nunca fui bem socializado. Não sou nada agressivo, mas tendo a reagir às pessoas e outros cães ladrando. Quando chegam perto de mim, fujo, com medo. Nunca fui habituado a usar uma coleira ou a ser tocado, mas os voluntários insistem e agora até já me conseguem levar em passeios fora do abrigo. Já perdi alguns dos medos e até já cheiro os arbustos quando sou levado a passear. Gostaria muito de ser adotado por uma família carinhosa e paciente que me ensinasse tudo aquilo que me falta aprender.
Zobrazeno před 4 měsíci
