Adoptujte Iljo
Kříženec · Mužský · Mladý · 3 roky
Aktualizace 11/2023: Malí jsou už nebojáci. Dobře, někdy se ještě chovají opatrně, ale jsou dostatečně zvědaví, aby zjistili, co člověk v jejich kleci nabízí. Pokud chce někdo o ně pečovat, hrát si trochu nebo jen je pohladit, jsou okamžitě ochotní! Strach nemusí být, ale s trochou opatrnosti tento mladý štěňa může překonat život a stát se skvělým společníkem. Kdo jim dá možnost toho dosáhnout??? Historie: Dobrý přítel a záchranář zvířat nás požádal o pomoc. Našla pár štěňat v lese poblíž Budeasy, které se zdály být opuštěné, což je bohužel zde v Rumunsku běžnou praxí. Nikdo z dospělých nebyl přítomen a i po čase se matka nepřihrnula. Proto se předpoklad, že byla opuštěna, stával stále pravděpodobnějším. I když jsme měli téměř plné prostředí, nemohli jsme říct ne, a tak se malíčci dostali k nám. První dny byly pro ně velmi strašlivé a téměř se neobjevili z jejich chýše ve kleci. Po několika dnech však zjistili, že se jim nic zlého nestane, a získali důvěru. Nyní jsou plně normální, přístupní a velmi hraví štěňata, plně důvěřující lidem a tiše se chovající mezi sebou. Pouze Icola je stále trochu zdrženlivá a nelíbí se jí být chycena snadno. Jakmile je v „ochraně“, je velmi laskavá a láskavá. Nyní všichni chtějí pomalu nastoupit do své vlastní rodiny, co my? Toto je mladý, pubertální pes.
Přečíst původní (de)
Update 11/2023: Ängstlich sind die Kleinen mittlerweile nicht mehr. Gut, sie zeigen mal mehr oder weniger eine gewisse Vorsicht, sind aber neugierig genug, um mal zu schauen, was der Mensch, der da gerade in ihrem Gehege ist, nun vor hat. Will der Mensch sich um sie kümmern, ein wenig spielen oder einfach nur streicheln, dann sind sie sofort dabei! Angst muß ja nicht sein, aber mit ein wenig Vorsicht kann so ein Junghund schon gut durchs Leben gehen und auch ein toller Begleiter werden. Wer gibt ihnen die Chance dazu??? Historie: Eine gute Freundin und Tierschützerin bat uns um Hilfe. Sie fand in einem Waldstück nahe Budeasa eine Welpenfamilie, die dort augenscheinlich ausgesetzt wurden, was leider hier in Rumänien gängige Praxis ist. Es war keine Mama dabei, auch nach längerem warten erschien sie nicht. Daher erschien die Annahme, das sie ausgesetzt wurden, immer wahrscheinlicher. Wir hatten zwar nahezu keinen Platz mehr, konnten aber einfach nicht nein sagen und so kamen die Kleinen zu uns. Die ersten Tage waren sie extrem ängstlich und kamen kaum aus ihrer Hütte im Gehege raus. Nach nur wenigen Tagen aber merkten sie, das ihnen bei und durch uns nichts passiert und sie fassten Vertrauen. Mittlerweile sind sie ganz normale, zugängliche und sehr verspielte Hundekinder geworden, voll Vertrauen zum Menschen und untereinander benehmen sie sich auch unauffällig. Lediglich Icola ist noch ein wenig schüchtern und läßt sich nicht gar so gern einfangen. Hat man sie aber erstmal in „Gewahrsam“, ist sie sehr verschmust und lieb. Nun möchten sie alle uuunbedingt langsam in ihre eigene Familie umziehen, wie wäre es bei euch???
Zobrazeno před 2 měsíci
