Adoptujte Kalu
Chihuahua · Mužský · Starý · 11 roky
Ahoj, jsem Kalu. Byl jsem zachráněn se 30 ostatními psy z domácnosti Messi. Pravděpodobně jsem tam žil celý svůj život, kde jsem nic nenaučil, takže jsem stále velmi strachy. Zde musím učit důvěřovat lidem. Jsem opravdu, opravdu strašně nervózní a někdy v mé strachu mohu zaškrábat na něco, bez úmyslu ublížit, ale jsem tak strašně nervózní, že nevím, co dělat. Vyžaduje to ode mě hodně trpělivosti a klidu. Protože jsem v prvních letech života nic nenaučil, je všechno nové pro mě. Když mi nasadí obojek, ztuhnu na chvíli. Učím se chodit na pasece, a vím, jak to dělat pomalu, ale jít na skutečnou procházku je pro mě stále příliš napínající. Lidé tady, které už znám, mohou mě již jemně hladit. Stále to vnímám jako něco napínajícího, ale určitě se k tomu dostanu; jen potřebuji čas. Přeji si klidný domov, kde lidé mohou ukázat, že mi důvěřují a také ukázat mi krásné stránky života. Lidé potřebují být s mou důvěrou hodně trpěliví. Neměl bych nic proti druhému psu, který mi může poskytnout bezpečnost, kterou potřebuji. Mám také strach z malých dětí, které by neměly být v mé nové domov. Takže, pokud někdo chce dát mně šanci na nový život, kontaktujte prosím zvířecí ochranné středisko. I kdybyste mě mohli přijmout, jsou vyzvání ke návštěvě zvířecího ochranného střediska a přejít si se mnou, ale pouze s předem dohodnutým termínem.???
Přečíst původní (de)
Hallo, ich bin Kalu. Ich wurde mit 30 anderen Hunden aus einem Messi-Haushalt gerettet. Dort habe ich vermutlich mein ganzes Leben lang gelebt. Ich habe nichts kennengelernt, deswegen bin ich auch noch sehr ängstlich. Hier muss ich erstmal lernen, den Menschen zu vertrauen. Ich bin wirklich sehr, sehr ängstlich und es kann sein, dass ich in meiner Angst auch mal um mich schnappe, ich meine das nicht böse, aber ich habe dann so eine Angst, dass ich nicht weiß, was ich tun soll. Man braucht sehr viel Ruhe und Geduld mit mir. Da ich in den ersten Jahren meines Lebens nun mal nichts kennengelernt habe, ist das hier alles neu für mich. Wenn man mir das Geschirr anzieht, dann werde ich erstmal stocksteif. Ich lerne gerade an der Leine zu laufen, so langsam weiß ich auch, wie das geht, aber um richtig spazieren zu gehen habe ich einfach noch zu viel Angst. Die Menschen hier, die ich schon kennengelernt habe, können mich auch schon ganz vorsichtig streicheln. Ich finde das noch sehr gruselig, aber da werde ich mich bestimmt irgendwann dran gewöhnen, das braucht wohl einfach seine Zeit. Ich wünsche mir ein ruhiges Zuhause, in dem mir die Menschen zeigen können, dass ich ihnen vertrauen kann und sie mir auch die schönen Seiten des Lebens zeigen können. Die Menschen müssen sehr viel Geduld mit mir haben, bis ich ihnen vertraue. Ich hätte auch nichts gegen einen Zweithund, der mir die nötige Sicherheit geben kann, die ich brauche. Vor kleinen Kindern habe ich Angst, die sollten auch besser nicht in meinem neuen Zuhause sein. Also, wenn mir jemand die Chance zu einem neuen Leben geben möchte, dann meldet euch doch im Tierheim. Auch, wenn ihr mich nehmen könnt, dürft ihr mich gern im Tierheim besuchen und mit mir kuscheln, aber nur mit Termin.???? Euer Kalu
Zobrazeno před 2 měsíci
