Věneček adopteren
Kruisbried · Vrouwtje
We ontvingen een klein, beschadigd hoopje in onze handen. Pijn, angst en hopeloosheid straalden van hem af... De hele wereld had hem de rug toegekeerd en toonde hem haar wreedste kant. Maar samen kunnen we dat veranderen! Het kleintje kwam uitgemergeld, ernstig ondervoed en met een vervelende verkoudheid en bloederig vocht uit zijn neusje bij ons aan. Na het ontwormen kwam er een groot aantal spoelwormen uit hem. Aanvankelijk moest hij zelfs met de hand gevoerd worden, want anders weigerde hij te eten. We lieten Věneček opnemen in de dierenkliniek. Hij is een zeer slim jongetje. In het begin was hij wat schuchter als je hem aanraakte, maar zodra hij besefte dat hij veilig was, ontspande hij zich een beetje. Věneček kan waarschijnlijk zien... Op basis van het eerste onderzoek leek het erop dat het kleintje volledig blind was. Na enkele dagen reinigen en medicijnen begon één van zijn kleine oogjes er echter beter uit te zien... En volgens de dierenarts was het mogelijk dat Věneček er toch minstens een beetje mee kon zien! Věneček verhuisde naar tijdelijke opvang Věneček heeft bijna drie weken in de dierenkliniek doorgebracht, zodat zijn toestand kon stabiliseren. Pas eind december heeft de dierenarts hem ontslagen naar tijdelijke opvang, waar we de behandeling voortzetten. De dierenarts heeft de verkoudheid inmiddels onder controle. De grootste uitdaging op dit moment was een enorme hoornvliesulcus in één kleine oogje. Dankzij de behandeling werd deze geleidelijk kleiner, dus we hoopten dat we het oog nog konden redden. Helaas was het andere oog onomkeerbaar verloren. Věneček was behoorlijk zenuwachtig door de verandering van omgeving. Vooral in de buurt van mensen was hij onrustig en hij voelde zich het best verstopt onder het bed. We vermoedden, paradoxaal genoeg, dat dit te maken kon hebben met het feit dat hij nog iets kon zien – maar heel slecht. Hierdoor wist hij waarschijnlijk niet echt wat hij zag, wat hem bang kan hebben gemaakt... Věneček is geopereerd Half januari zijn we met Věneček naar de oogspecialist MVDr. Beránek gegaan. Zoals we verwachtten, was één oog al volledig niet-functioneel en was het andere ernstig beschadigd. Tot onze verrassing stelde de dierenarts voor om Věneček meteen te opereren. Hij verwijderde het niet-functionele oog. Eerst probeerde hij het andere te redden, maar helaas was de schade zo ernstig dat er daarmee niets meer gedaan kon worden... Het oog had blijkbaar in het verleden een hoornvliesulcus gehad die was doorgebroken en zich tot aan de iris had uitgebreid. Uiteindelijk moest ook dit oog eruit. Věneček herstelde prachtig na de operatie en voelde zichtbaar opluchting. Hij leek zelfs wat rustiger en reageerde wat beter op mensen. Een stille en bescheiden metgezel Věneček is niet erg sociaal met mensen en zoekt zelf nauwelijks hun gezelschap... Maar hij heeft geleerd wanneer en waar het eten wordt geserveerd, dus hij wacht er elke dag ongeduldig op. Dit zijn de zeldzame momenten waarop hij de voetstappen van zijn tijdelijke tante hoort met echte en onmiskenbare vreugde. Voor de rest bezorgt de blindheid hem geen problemen. Hij oriënteert zich goed en kan uitstekend overweg met de andere katten. Alleen heeft hij nog niet helemaal zijn weg naar mensen gevonden, maar dat is goed zo. In zijn tijdelijke gezin heeft hij een eigen plekje en alle tijd die hij nodig heeft. Miauw hallo, ik ben Věneček en ik zoek een thuis. Liefst zonder mensen. Het klinkt als een grap, maar dat is het niet... Neem het me niet kwalijk, ik heb niets tegen mensen, maar alleen zolang ze voldoende afstand houden. En denk niet dat het makkelijk is om me te misleiden omdat ik blind ben. Ik merk wanneer iemand nadert en me wil knuffelen. En dat vind ik niet echt prettig, ook al heb ik een prachtige, zachte vacht die er om vraagt. Ik ben behoorlijk gewend geraakt aan het aaien door mijn tijdelijke oom, als hij echt aandringt, en ik laat me ook oppakken en hanteren wanneer het echt nodig is. Maar het zou me het meest waarderen als mensen me van een afstandje bewonderen, hoe schattig en mooi ik ben. En ik kan genieten van rust en ontspanning, bijvoorbeeld in de dekens. Met andere katten daarentegen kan ik uitstekend overweg. Ik vind ze leuk en zij vinden mij meestal ook leuk. Ik ben vriendelijk, zorgzaam en pas als grote oudere broerkat perfect in. Ik kom zelfs goed overweg met een rustige hond die weinig aandacht aan mij besteedt. Een andere kat mag wel wat speelser zijn, zodat er wat plezier is. Dat vind ik leuk. Als je er thuis geen hebt, zou ik graag mijn vriendinnetje Bubli uit de tijdelijke opvang meebrengen, die ook op zoek is naar haar gezin. Omdat ik beide ogen ben verloren, heb ik een stabiel en veilig thuis nodig waar ik geliefd en gewaardeerd word. Kattenhorren voor de ramen zijn een must. Ik kan niet zo goed overweg met trappen, dus het zou beter zijn als er bij jou geen trappen zijn. Als er iets in het huishouden verplaatst wordt, heb ik er een tijdje last van, dus idealiter graag geen veelvuldig verhuizen. Verder is mijn ruimtelijke oriëntatie uitstekend, je zult verbaasd staan. Ik kijk er nu al naar uit om het je te laten zien. Zou je interesse hebben om meer te weten te komen over de mogelijkheid van mijn adoptie? Aarzel dan niet om te schrijven naar het e-mailadres of te bellen naar . Geboren 6/2025 Gevaccineerd, gecastreerd, gechipt, FIV/FeLV negatief Adoptievergoeding 1.500 CZK Externe ouders
Origineel lezen (cs)
Do rukou jsme dostali malý zbědovaný uzlíček. Vyzařovala z něj bolest, strach a beznaděj… Celý svět se k němu otočil zády a ukázal mu svou nejkrutější stránku. Společně to ale můžeme změnit! Drobeček přišel vychrtlý, měl těžkou podvýživu, příšernou rýmu a krvavý výtok z nosánku. Po odčervení z něj vyšla velká spousta škrkavek. Zkraje dokonce potřeboval krmit z ruky, jinak nechtěl papat. Věnečka jsme nechali hospitalizovat na veterině. Je to moc šikovný kluk. Zprvu býval při kontaktu trochu nesmělý, ale jakmile mu došlo, že už je přece v bezpečí, trochu se uvolnil. Věneček nejspíš vidí Podle prvotního vyšetření to vypadalo, že je drobeček úplně slepý. Po několika dnech čištění a léků ale začalo jedno z očiček vypadat lépe… A podle pana doktora bylo možné, že na něj Věneček nakonec přeci jen aspoň trochu vidí! Věneček se přesunul do dočasné péče Věneček strávil na veterině skoro tři týdny, aby se jeho stav stabilizoval. Až koncem prosince ho pan doktor propustil do dočasné péče, kde jsme pokračovali v léčbě. Rýmu už pan doktor dostal pod kontrolu. Největší výzvu v tuhle chvíli představoval obrovský vřed v jednom očičku. Díky léčbě postupně stahoval a tak jsme doufali, že ho ještě zachráníme. Druhé očko bylo bohužel nevratně pryč. Věneček byl ze změny prostředí celkem nervózní. Hlavně v přítomnosti lidí byl hodně nesvůj a nejlépe se cítil schovaný pod postelí. Měli jsme podezření, jestli to paradoxně nesouvisí s tím, že stále něco viděl – jenže hodně špatně. Ve výsledku pak nejspíš pořádně nevěděl, na co se zrovna dívá a to ho mohlo děsit… Věneček je po operaci V polovině ledna jsme s Věnečkem vyrazili za očním specialistou MVDr. Beránkem. Jak jsme předpokládali, jedno očičko bylo už zcela nefunkční a druhé vážně poškozené. K našemu překvapení pan doktor navrhl, že Věnečka rovnou zoperuje. Nefunkční očičko pan doktor vyoperoval. To druhé se nejprve pokusil zachránit, ale bohužel poškození bylo tak vážné, že se s ním už nedalo nic udělat… V očku zřejmě v minulosti praskl rohovkový vřed, který zasáhl až pod duhovku. Nakonec proto muselo také pryč. Věneček se po operaci krásně zotavil a viditelně se mu ulevilo. Dokonce se zdál být o něco málo klidnější a trochu lépe reagoval na lidi. Tichý a nenápadný společník Věneček se k lidem moc nemá a jejich společnost sám od sebe téměř nevyhledává… Zato se ale naučil, kdy a kde se podává večeře, takže na ni každý den netrpělivě vyčkává. To jsou vzácné momenty, kdy slyší kroky dočasné tetičky s upřímnou a nefalšovanou radostí. Slepota mu jinak žádné potíže nedělá. Hezky se orientuje a výborně vychází s ostatními kočičkami. Jen k těm lidem si prostě zatím cestu úplně nenašel, ale to nevadí. U dočasné rodinky má jisté místečko a všechen čas, který bude potřebovat. Mňauhoj, já jsem Věneček a hledám domov. Ideálně bez lidí. Zní to jako vtípek, ale není… Neberte to špatně, já proti lidem nic nemám, ale jen pokud se drží dostatečně daleko. A nemyslete si, že když jsem slepý, tak je snadné mě oklamat. Já to poznám, když se ke mně někdo blíží a chce mě muchlat. A moc to nemusím, i když mám nádherný heboučký kožíšek, který k tomu láká. S dočasným strýčkem jsem si na mazlení docela zvykl, pokud na tom opravdu trvá, a taky chytat se a manipulovat se sebou nechám, je-li to doopravdy nutné. Nejvíc ale ocením, když mě lidé obdivují z dálky, jak jsem roztomilý a krásný. A já si můžu užívat spíše klidu a pohody, třeba v peřinách. Zato s dalšími kočičkami vycházím na výbornou. Mám je rád a ony mají většinou rády mě. Jsem přátelský, pečující a jako velký kocouří brácha se hodím dokonale. Dokonce i s klidným pejskem, který si mě moc nevšímá, klidně vyjdu. Další kočička, ta by ale měla být spíše hravá, aby s ní byla zábava. To mám rád. Pokud ovšem takovou doma nemáte, rád s sebou přivedu moji kamarádku Bubli z dočasné péče, která taky hledá svou rodinu. Protože jsem přišel o obě oči, potřebuju najít stabilní a bezpečné zázemí, kde bych byl milován a bral by se na mě ohled. Kočičí sítě v oknech by měly být samozřejmostí. Schody moc nezvládám, tak ty by bylo lepší, kdyby se u vás nevyskytovaly. Pokud se něco v domácnosti přestěhuje, dělá mi to chvíli problémy, takže ideálně bez častého stěhování, prosím. Jinak mám ale orientaci v prostoru parádní, to budete koukat. Už se těším, až vám to budu moci předvést. Měli byste zájem dozvědět se více o možnosti mojí adopce? Pak neváhejte a napište na e-mail nebo zavolejte na . Narozen 6/2025 Očkovaný, kastrovaný, čipovaný, FIV/FeLV negativní Adopční poplatek 1 500 Kč Rodiče na dálku
Gelist 7 maanden geleden






