Adoptujte Cani e gatti in fumo
Kříženec · Neznámo · Dospělý · 7 roky
Přestat kouřit, aby byli chráněni jejich zdraví. Také to riskují žijící s kuřákem. Bylo to v roce 2006, když Brik, smíšeného plemene pes narozený v roce 1999 trpící astmatem způsobeným – jak se říkalo – kouřem, který dýchal ve svém domě v Auronzo, kde strávil prvních 6–7 let života, přišel do zvířecího útulku. Byl adoptován rodinou z Calalzo di Cadore, se kterou žil do konce života. Jednalo se o první případ psa „oběti pasivního kouření“, ale jistě podpořila objev emocionálně skutečnost, že v předchozím roce Itálie prožila epochální změnu s účinností zákona Sirchia, který rozšířil zakázku kouření na všechny uzavřené prostředí. Dvacet let od zavedení zakázky kouření ve veřejných prostorech je bilance bezesporu pozitivní, i když nevýrazná: podle Národního institutu zdraví v Itálii je o jedno milion kuřáků méně (11 milionů a 530 tisíc proti 12 milionům a 570 tisícům v roce 2005), elektronické cigarety se neprokázaly jako nový hranice, a hlavně mnoho obcí (například Miláno) rozšiřuje zakázku i venku. Istat uvádí, že dnešní kuřáci jsou především mladí dospělí (mezi 25 a 44 lety) s nízkým vzděláním, ale některé studie varují o celé generaci Gen Z (tj. ty narozené mezi lety 1997 a 2012), kteří by neměli udržet optimistický a zdravotně vědomý pohled Millennials (narozených mezi lety 1981 a 1996), ale znovu upřímně přijmout důvody povstání, nihilismu a senzuality, které vždy doprovázely háček kouření. Přestat kouřit patří mezi nejčastější rozhodnutí: někteří říkají, že přestanou v 50 letech, jiní až když přijde dítě, a někteří dokonce přestanou, pokud to udělá jejich partner. Ale často zůstává jen dobrým úmyslem, protože chcete, ale chybí něco, co vyvolá vůli! Existuje další důvod: pasivní kouř je pro zvířata žijící v našich domech velmi škodlivý! Už před několika lety Milanští veterináři postavili informační kampani s výstižným názvem „Kouření je také pro ně smrtelné.“ A to se opravdu stane. Hlavní příčiny nemocí spojených s pasivním kouřením (který má, jak je známo, vysokou koncentraci karcinogenů) u domácích zvířat je inhalace a přímý kontakt s environmentálními zbytky kouře, které se usazují na podlaze, nábytku, textiliích a kožichu zvířete, vystavují je vážným rizikům. Podle univerzity v Glasgow jsou domácí zvířata větší riziko v porovnání s lidmi ohledně onemocnění z pasivního kouření, protože tráví více času doma než jejich majitelé, kteří jsou často fyzicky blízko kuřáka (vedle nebo v náručí) a jsou více v kontaktu se povrchy, kde se usazují zbytky. Dalším nebezpečím pro domácí zvířata je požití cigaretových drobů: nikotin užívaný orálně je neurotoxické jed, a často se stává, že zejména psi, přitahovaní lidskou slinou, požerou potenciálně smrtelné množství. Obecně jsou psi více vystaveni nádorům nosu a plic, zatímco kočky jsou vystaveny nádorům dutiny ústní z důvodu „upravování“ (grooming), tedy konstantní péče o své srst, která přivádí sliznice úst do kontaktu s zbytky, které zůstávají na srsti. Nicméně lymfomy a podráždění dýchacího traktu, od astmatu po chronickou bronchitidu až po plicní infekci, mohou být také připsány pasivnímu kouření. Cigaretty mají negativní dopady i na společenské králíky, kanárky a papoušky: pasivní kouř je pro ptáky zvláště škodlivý, protože mají velmi citlivý dýchací trakt a cigaretu mohou způsobit akumulaci tekutiny a vést k plicní infekci, která je často smrtelná. Pokud opravdu nemůžete nebo si dokonce ani nedokážete představit, že přestanete – protože (připusťme to) kouření je příjemné nebo aspoň nám to připadá tak díky našemu mesolimbickému dopaminergickému systému stimulovanému nikotinem – potom alespoň nesmíte kouřit ve svém domě a v uzavřených prostorech, okamžitě vyprázdnit popelník a umýt si ruce po kouření a před dotykem našeho nevědomého a nevinného společníka v životě!
Přečíst původní (it)
Smettere di fumare per tutelare la loro salute. Ecco cosa rischiano a vivere con un fumatore. Era il 2006 quando in rifugio arrivò Brik, un meticcio nato nel 1999 affetto da asma, provocata – si disse- dal fumo che aveva respirato nella casa di Auronzo dove aveva passato i primi 6-7 anni della sua vita: fu adottato da una famiglia di Calalzo di Cadore, con la quale visse per il resto della sua vita. Era la prima volta che ci si imbatteva in un cane “vittima del fumo passivo”, ma di certo la scoperta fu emozionalmente favorita dal fatto che l'anno prima l'Italia aveva vissuto un cambio epocale con l'entrata in vigore della legge Sirchia che aveva esteso il divieto di fumo a tutti i locali chiusi. A vent’anni dall'introduzione del divieto di fumo nei luoghi pubblici, il bilancio è senz'altro positivo, ancorchè non esaltante: in Italia, secondo l'Istituto Superiore di Sanità, i fumatori sono un milione in meno (11milioni e 530 mila contro i 12 milioni e 570 mila del 2005), le sigarette elettroniche non si sono dimostrate la nuova frontiera e, soprattutto, parecchi comuni (come Milano, ad esempio) stanno estendendo il divieto anche all’aperto. L'Istat dice che chi oggi fuma è soprattutto il giovane adulto (tra i 25 e i 44 anni) con un basso livello di istruzione, ma alcune ricerche lanciano l'allarme sull'intera Gen Z (ossia i nati tra il 1997 e il 2012) che non avrebbe conservato la visione ottimista e salutista dei Millennials (ossia i nati tra il 1981 e il 1996), ma avrebbe riabbracciato i motivi di ribellione, nichilismo e sensualità che da sempre accompagnano il vizio del fumo. Smettere di fumare è tra i propositi più diffusi: chi dice che smetterà a 50 anni, chi quando arriva un figlio e qualche altro se smette anche il partner. Ma smettere di fumare, a volte, rimane solo un buon proposito perchè l'intenzione c'è ma manca qualcosa per far scattare la volontà! Un motivo in più c'è: il fumo passivo fa malissimo anche agli animali che vivono nelle nostre case! Parecchi anni fa l'Ordine dei veterinari di Milano ci ha addirittura costruito una campagna informativa, titolata significativamente “Il fumo uccide anche loro”. Ed è proprio così. Negli animali domestici le principali cause di patologie legate al fumo passivo (che, come è noto, ha un’elevata concentrazione di sostanze cancerogene) sono l’inalazione e il contatto diretto con i residui ambientali del fumo, che si depositano sul suolo, sui mobili, sui tessuti e sul pelo degli animali, esponendoli a gravi rischi. E secondo l’Università di Glasgow, gli animali domestici sono più a rischio degli esseri umani per quanto riguarda le patologie da fumo passivo, dato che passano più tempo in casa dei proprietari, che sono spesso fisicamente vicini al fumatore (accanto o in braccio) e che sono maggiormente a contatto con le superfici in cui si depositano i residui. Un altro pericolo per gli animali domestici è, poi, l’ingestione di mozziconi: la nicotina assunta per via orale è, infatti, un veleno neurotossico ed è frequente che, soprattutto i cani, attirati dalla saliva umana, ne ingeriscano una quantità potenzialmente letale. Generalmente, i cani sono più esposti ai tumori di naso e polmoni, mentre i gatti ai tumori del cavo orale per via del “grooming”, ovvero la costante cura del pelo che mette in contatto le mucose orali con i residui rimasti sul pelo. Ma sono riconducibili al fumo passivo anche i linfomi e le irritazioni dell'apparato respiratorio, dall'asma alle bronchiti croniche fino alle polmoniti. Le sigarette hanno effetti negativi anche sui conigli da compagnia, sui canarini e sui pappagalli: il fumo passivo, infatti, è particolarmente dannoso per i volatili perché sono dotati di un tratto respiratorio molto sensibile e le sigarette possono causare un accumulo di fluidi e portare alla polmonite, che spesso è letale. Se proprio non si riesce o non si pensa neppure lontanamente di smettere – perchè (diciamolo) fumare è piacevole o almeno così ci fa credere il nostro sistema mesolimbico dopaminergico stimolato dalla nicotina – almeno non fumiamo in casa e negli ambienti chiusi, svuotiamo subito il posacenere e laviamoci le mani dopo aver fumato e prima di toccare il nostro ignaro e incolpevole compagno di vita!
Zobrazeno před 4 měsíci
