Adoptujte Aristos
Kříženec · Mužský · Starý · 12 roky
Aristos konečně chce prožít radost v životě. Ten krásný Aristos měl majitele. Slovo „majitel“ je přesné, protože to bylo opravdu všechno. Byl snesen jím, dostával jídlo a vodu, ale nikdy se nesměl žít ve stavení nebo být vedle někoho. Když zemřel jeho majitel, byl najednou odvezen na ulici, protože už nebyl užitečný pro dědice. Jak tato milá postava asi cítil? Nyní žije v zvířecím útulku na Aegině a denně učí se, že lidský kontakt může být více než jen dát mu jídlo před nohy. Učí se, že lidé mohou být přátelští, mohou ho jemně pohladit nebo prostě usmát se, když je u něj Aristos. Jeho smutek se každý den ztrácí. Stalo se jasné, že Aristos věděl velmi málo nebo vůbec nic. Žádné hraní s dalšími psy, žádné objímání. Ale Aristos si zaslouží více než jen stárnutí v zvířecím útulku. Konečně chce patřit, k rodině, která mu dá lásku a péči a kde bude vítán. Takže hledáme jeho. Aristos rychle zvykl na zvířecí útulek a pochopil, že to je jeho šance na lepší, šťastnější život. Navázal spojení s dalšími psy, rád se hraje nebo leží ve slunci, a právě dělí díru se svým kamarádem Friedou. Je vyvážený, laskavý a teď běží za svými důvěrnými lidmi mávající ocasem. Aristos učí se rychle. Chodí dobře na řetězu, zná několik rozkazů a vždy se chová klidně. Samozřejmě, Aristos není už mladý pes, ale také ještě není součástí starší generace. Je gentleman ve svých nejlepších letech a chce plně užívat jejich s rodinou. Aristos si přeje vyvážené lidi, kteří přinášejí světlo do jeho očí a srdce. Má málo požadavků, pokud mu bude dána láska a čas.
Přečíst původní (de)
Aristos möchte endlich Freude am Leben haben Der feine Aristos hatte einen Besitzer. Besitzer ist hier genau das richtige Wort, denn viel mehr war es auch nicht. Er wurde von ihm geduldet, bekam Essen und Trinken, durfte aber nie im Haus leben und an der Seite eines Menschen sein. Als sein Besitzer nun starb, wurde Aristos kurzerhand auf die Straße gesetzt, weil er für die Erben unbrauchbar wurde. Wie muss sich der süße Kerl gefühlt haben? Nun lebt er im Tierheim auf Aegina und lernt dort Tag für Tag kennen, dass menschlicher Kontakt auch mehr sein kann als nur das Fressen hinstellen. Er lernt, dass Menschen auch freundlich sein können, liebevoll Streicheln können oder einfach nur lächeln, wenn Aristos in ihrer Nähe ist. Seine Traurigkeit schwindet von Tag zu Tag. Es wurde deutlich, dass Aristos wenig bis gar nichts kannte. Kein Spielen mit anderen Hunden, keine Streicheleinheiten. Doch Aristos hat noch mehr verdient als im Tierheim alt zu werden. Er möchte endlich dazugehören, zu einer Familie, die ihm Liebe und Zuneigung schenkt und bei der er willkommen ist. Also begeben wir uns für ihn auf die Suche.Aristos hat sich hier im Tierheim sehr schnell eingelebt und begriffen, dass dies hier seine Chance auf ein besseres, fröhlicheres Leben ist. Er hat Anschluss zu anderen Hunden gefunden, liebt das gemeinsame Spielen oder in der Sonne lieben und teilt sich derzeit eine Hütte mit seiner Freundin Frieda. Er ist ausgeglichen, freundlich und kommt mittlerweile schwanzwedelnd angerannt, wenn er seine Bezugspersonen sieht. Aristos lernt schnell. Er läuft vorbildlich an der Leine, kennt wohl ein paar Kommandos und verhält sich immer ruhig. Sicher gehört Aristos nicht mehr zu den Junghunden, aber zum alten Eisen gehört er auch noch nicht. Er ist ein Herr in den besten Jahren und diese möchte er nun zusammen mit seiner Familie in vollen Zügen genießen.Aristos wünscht sich ausgeglichene Menschen, die seine Augen und sein Herz zum Strahlen bringen. Er stellt wenig Ansprüche, Hauptsache ihm wird Liebe und Zeit geschenkt.
Zobrazeno před 2 měsíci
