Adoptujte Témoignage de l’adoption du chaton Loustik en 2017
Kříženec · Neznámo · Dospělý · 9 roky
Svědectví o adopci koťátka Loustika v roce 2017 Zveřejněno dne 26. března 2022 od Brigit Užasná šedivá koťata, které bylo přijato do skvělé rodiny, ve věku tří měsíců s kočkou ve věku jednoho roku. Kdo našel skvělého hračku! Loustik šedivé koťátko a Myto žlutovláske... Svědectví od Loustika o svém příchodu do nové rodiny: Miaowww všem... Nejprve se představím, mé jméno je Loustik a hodí mi to perfektně 😉 Byl jsem přijat jako koťátko ve věku tří měsíců. Moji rodiče už měli kočku, Myto, která byla téměř jednoho roku, když jsem přišel do jejich domova. Ale moje kočičí bratr byl nuda a maminka dokázala přesvědčit tatínka, aby přijal další kočku, aby ho držela společnost. Když maminka má něco v hlavě, nic ji nezastaví! Takže během konců roku, spatřila mě na stránkách školky pro kočky v Drancu ... a ona se zamilovala do mého fotky a mého příběhu, který ji moc pohnul. Takže s tatínkem rozhodli, že zavolají Laurence, potkali mě a přijali mě. První návštěva byla správná, maminka "přemohla" znovu před mým malým obličejem, i když mě viděla velmi málo, protože jsem byl zdrženlivý lidem. A tak jsme dospěli k 14. lednu 2017, přijdu do mé nové rodiny ... Jsem v krabici, vytahuji nos a koho vidím???? Můj nový hračku (maminka preferuje říkat, že je to můj bratr). Nestojí za čas, i když jsem zdrženlivý, vystoupím z krabice a běhám pryč od dospělých, ale blízko Myto žlutovláska ... Odpověděl mi stejně, dokud po půlnoci jsme se poznávali bez zastavení ... a už druhý den jsme oba spali ve stejné krabici, což naplnilo radost našich rodičů! Integrace byla docela chladná ... Úspěšná adopce .... ANO !!!! Tak to je, jsem velmi blízký Myto, ale pokud jde o mé rodiče bylo těžší. Ale dali mi čas ... a díky svému bratrovi, který spí na jejich posteli, a já jsem všude, tak jsem také integroval postel a přijal pohmaty. To byl velký vítězství pro mé rodiče, kteří viděli, že vedle toho, co mlaskám jako topení ... Tata vždy říká mamince, že by jim bylo potřeba ovladač, aby snížili hlasitost; o) Tak to je, po několika týdnech sedím i na klíně tatínka večer, abych si dlouhou polibek. Dobře jsem osvojil všechny rohy domu, udělal jsem všechny možné a nemyslitelné škůdky. Moji rodiče mi říkají, že mi každý den dělají a že nemají nedostatek myšlenek. Kromě toho, můj bratr mě sleduje ze dálky a často mě to znechucuje! Ah ah ... Jsem nejmladší, ale nejodvážnější. Ano, hraju s vším, lezu všude, všechno dopadá, i když ukradnu jídlo, když má maminka záda obrácená. Hummmm, jak to říct ... Myslím si, že jsem velmi chutný! Nebo možná jsem měl nedostatek jídla jako dítě a teď chci jíst, jíst. Takže když se drobný kousek pâté "ztratí" do našich mís, jaká radost !!!!!!! Začíná opět stroj mlaskání. V každém případě, můj stroj mlaskání nikdy nefunguje. Byl jsem pouze pět měsíců starý (v době svědectví ... nyní 3 roky) a stále mám hodně, hodně škůdky, které musím udělat! Maminka se ptá, co vymyslím zítra ... Ale hraju si jako blázen, myslím, že jsem opravdu šťastný! Takže velké MIAOU asociaci, mému pečovatelské rodině a mému rodičům, kteří se postarají o Myto a mě. Loustik, Carine a celá rodina Speciální věnování této rodině, která nám zůstala věrná, ve všech ohledech, od prvního dne. A kdo udělal jednoho z našich ochráněných šťastným. Jsou opravdoví milovníci zvířat a reprezentují dobře to, co hledáme pro naše kočky a koťata. Děkujeme jim znovu!! Jít nahoru Sdílet: Kliknutí na tisk (otevře se nové okno) Tisk Kliknutí na odeslání odkazu e-mailem k příteli (otevře se nové okno) E-mail Líbí se mi: Líbí se mi načítání ... Podobné články
Přečíst původní (fr)
Témoignage de l’adoption du chaton Loustik en 2017 Publié le 26 mars 202226 mars 2022 par Brigit Adorable chaton tigré adopté dans une formidable famille, à 3 Mois avec déjà un chat d’1 an. Qui a trouvé un super copain de jeu ! Loustik le chaton Tigré et Myto le rouquin …. Témoignage de Loustik sur son arrivée dans sa nouvelle famille : Miaowww à tous… tout d’abord je me présente, je m’appelle Loustik, et cela me va bien 😉 J’ai été adopté chaton à l’âge de trois mois. Mes parents avaient déjà un chat, Myto, qui avait presque 1 an quand je suis arrivé chez eux. Mais mon frère félin s’ennuyait et Maman a réussi à persuader Papa d’adopter un autre chat pour lui tenir compagnie. Maman, quand elle a une idée derrière la tête, rien ne l’arrête ! Alors, pendant les fêtes de fin d’année, elle m’a repéré sur le site de l’école du chat de Drancy…. et oh la la… elle est tombée en amour devant ma photo et mon histoire qui l’ont beaucoup touchée. Alors avec Papa ils ont décidé d’appeler Laurence, de me rencontrer et de m’adopter. La première visite a été la bonne, Maman a « re-craqué » devant ma petite bouille, même si elle ne m’a que très peu vu car je suis de nature craintive avec les humains. Nous voilà le 14 janvier 2017, j’arrive dans ma nouvelle famille…. Je suis dans ma caisse, je sors le bout de mon nez et qui vois-je ???? Mon nouveau compagnon de jeu (Maman préfère dire que c’est mon frère). Ni une ni deux, même craintif, je sors de ma caisse et vais gambader loin des adultes mais près de Myto le rouquin… Il me l’a bien rendu car jusque plus de minuit nous avons fait connaissance sans répit… et dès le lendemain nous faisions dodo tous les deux dans la même caisse, pour le plus grand bonheur de nos parents !Aller en haut Intégration plutôt cool… Adoption réussie …. YES !!!!!! Alors voilà, je suis très proche de Myto mais en ce qui concerne mes parents c’était plus difficile. Mais ils me laissent le temps… et grâce à mon frère qui dort sur leur lit, et que je suis partout, et bah ma foi, j’ai moi aussi intégré le lit et accepté les caresses. Ce fut une grande victoire pour mes parents qui voyaient qu’en plus je ronronnais comme une chaudière… Papa dit toujours à Maman qu’il faudrait une télécommande pour baisser le son ;o) Voilà, au bout de quelques semaines je vais même sur les genoux de Papa le soir pour faire mon long câlin. J’ai bien apprivoisé tous les recoins de la maison, j’ai fait toutes les bêtises possibles et inimaginables.. mes parents me disent que j’en fais tous les jours et que je ne manque pas d’imagination. D’ailleurs mon frère me regarde faire de loin et ça lui en bouche souvent un coin ! Ah ah… je suis le plus jeune mais le plus intrépide. Eh oui, je joue avec tout, je grimpe partout, je fais tout tomber, je vole même la nourriture quand Maman a le dos tourné. Hummmm, comment dire… je crois que je suis très gourmand ! Ou bien ai-je manqué de nourriture étant bébé et maintenant je veux manger, manger. Alors quand un petit bout de paleron « tombe » dans nos gamelles, quel bonheur !!!!!!!! La machine à ronrons se remet en marche. De toute façon, ma machine à ronrons ne tombe jamais en panne. Je n’ai que cinq mois (à l’époque du témoignage …. 3 ans maintenant) et j’ai encore plein, plein de bêtises à faire ! Maman se demande ce que je vais inventer demain.. Mais moi je m’amuse comme un petit fou, je crois que je suis heureux en fait ! Alors un grand MIAOU à l’association, à ma famille d’accueil et à mes parents qui vont s’occuper de Myto et moi. Loustik, Carine et toute la famille Spéciale dédicace à cette famille qui nous reste fidèle, de multiples façons, depuis le 1er jour. Et qui a su rendre heureux un de nos protégés. Ce sont de vrais amoureux des animaux et ils représentent bien ce que nous recherchons pour nos chats et chatons. Merci encore à eux !! Aller en hautPartager : Imprimer(ouvre dans une nouvelle fenêtre) Imprimer Envoyer un lien par e-mail à un ami(ouvre dans une nouvelle fenêtre) E-mail J’aime ça :J’aime Chargement… Articles similaires
Zobrazeno před 3 měsíci
