Stovky tisíc mrtvých koček na ulicích, otrávené návnady, hromadné vybíjení, to je hrůzostrašná představa, která u nás naštěstí ještě nenastala. Nebudu vám ale lhát, mám i přesto strach o budoucnost koček. Důvod je prostý. Existuje mnoho lidí, kteří přijali kočky jako součást svého obydlí, svých vesnic, měst, dokáží je nakrmit, pomazlit, léčit. Je ale málo lidí, kteří si dokáží uvědomit, co svým krátkozrakým přístupem ke kočkám činí. Tak třeba, věděli jste, že divoké kočky (a také ty, které jejich majitelé nechávají samotné toulat po okolí) mohou za smrt miliard ptáků a drobných savců a plazů . Například v Austrálii dosáhla situace kritického bodu. Chystají se na radikální řešení, pro které se následně mohou rozhodnout další vlády nebo místní zastupitelstva po celém světě. A to nechceme! A další šokující informace. Věděli jste, že jedna nekastrovaná kočka může mít koťata i 2x ročně ? A ta koťata mohou mít další koťata už okolo šestého měsíce svého života? To znamená, že už druhým rokem bude mít za sebou vaše kočička 20 koťat a její potomci dalších 50. Takové počty bohužel nerostou pomalu, za osm let to může být přes 2 koček. Můžete si říct, vždyť tolik koček se do dnes ani nemohlo narodit. Já vám ale říkám, že mohlo, jenže mnoho z nich zemřelo. Tisíce z nich totiž končí každý rok pod koly aut, umírají na kočičí nemoci, vyhladověním, zakousnou je jiní predátoři nebo je zabijí někteří lidé. Má tato situace řešení? Ano, má. To řešení je na každém jednom z nás. Na tom, jak se zachováme ke tvorům, kteří jsou plně závislí na člověku a jeho vůli. Na každém majiteli jedné a více koček. Je to na každém, kdo chodí krmit kočky polodivoké a divoké, které zdánlivě nikomu nepatří, ale ve skutečnosti patří do lidské blízkosti. Je na nás, jestli zastavíme růst kočičí populace kastracemi, jestli přestaneme pouštět mazlivé kočky ven a jestli se začneme chovat zodpovědně nejen ke kočkám samotným, ale také k přírodě okolo nás . Tisíce zatoulaných koček Nepřesvědčil vás argu