Adoptujte L’
Kříženec · Neznámo · Štěně · 3 měsíce
Mnoho lidí pravděpodobně zná Tři pravidla pro lidi v situaci katastrofy nebo nouze (i v horách): podle pravidla mohou lidé přežít tři minuty bez kyslíku, tři hodiny bez úkrytu, tři dny bez vody a tři týdny bez jídla a proto se musí v nouzi chovat příslušně. I pro psa, který byl přijat, se zdá existovat Tři pravidla, která hlavně slouží k okamžitému připomenutí některých základních principů, které pomohou psovi vstoupit do rodiny a nového prostředí. Jinými slovy Tři pravidla vyzývají přijímatele, aby se zamýšlel a posoudil stupeň uvolnění psa v prvních 3 dnech, prvních 3 týdnech a prvních 3 měsících. V prvních 3 dnech bude přijatý pes pravděpodobně ukazovat jiný charakter než obvykle: bude pravděpodobně strachopan a možná i opatrný, uzavřený a málokdy sociální. První věc, kterou je třeba zajistit, je tedy výhradní prostor, kde se cítí bezpečně a ochráněně, pokud možno daleko od dětí nebo jiných domácích zvířat: postel s dekou s jeho pachem a několik hraček (preferovány neprovozní) může pomoci. Ideálně pak naučte jeho rutinu: pevné časy na jídlo a procházky, nikdy ho nenutit jíst nebo jít ven: jednoduše počkejte trochu času a pak znovu nabídnete jídlo nebo procházku. Dalším pravidlem je dodržování toho, že nikdy nesmíme nutili psa, aby se spolupracoval s lidmi nebo jinými zvířaty, vědomi si, že je třeba dát psovi celý čas, který potřebuje. Během prvních 3 týdnů začíná pes ukazovat postupné přivazování k přijímateli, otrhává ocas, když je vidí, nabízí hru a akceptuje (nebo dokonce vyhledává) hladění. Je to období, ve kterém se používají „odměny“, když pes opravdu zaslouží – avšak nikdy nesmíme přehánět „pozdravování“ a nikdy nesmíme použít odměny, abychom ho uklidnili nebo přesvědčili, aby změnil svůj chování (výsledkem by bylo posílení negativního chování, které chceme, aby se vzdálil). Pokud je potřeba pomoci v výchově psa, kontaktujte odborníka, ale nikdy ne šarlatána. Po asi měsíci života spolu je možné, že mezi psem a přijímatelem vznikne určitá vazba a vztah začíná rozvíjet a pevnět. Ve skutečnosti to je jen začátek a rizikové situace je vhodné vyhnout se, například nechat psa volně pobíhat během procházky, možná vedle silnice nebo uprostřed lesa: ideálně by bylo použít oplotený zahradu nebo veřejný prostor pro trénink bez řetězu. V prvních třech měsících je třeba pokračovat v práci dosud provedené, představit psa novým zkušenostem a situacím, pokračovat v sociabilizaci a hledat vyvážený denní režim (např. rozdělení času ohledně výstupů a samoty doma). Shrnutí, v prvních třech měsících se položí pevné základy vztahu, který se více nebo méně rychle rozvine v následujících měsících a bude trvat celý život psa.
Přečíst původní (it)
Molti probabilmente conoscono la Regola del Tre per gli umani che si trovano in una situazione di calamità o emergenza (anche in montagna): secondo la Regola, gli esseri umani possono sopravvivere tre minuti senza ossigeno, tre ore senza riparo, tre giorni senza acqua e tre settimane senza cibo e quindi nell'emergenza devono comportarsi di conseguenza. Anche per il cane che è stato adottato sembra che esista una Regola del Tre, che, anche in questo caso, serve soprattutto a richiamare subito alla mente alcuni principi base da seguire per aiutare l’ingresso del cane in famiglia e nel nuovo ambiente. In sostanza, la Regola del Tre invita l’adottante a riflettere e a valutare il livello di decompressione raggiunto dal cane nei primi 3 giorni, nelle prime 3 settimane e nei primi 3 mesi. Nei primi 3 giorni il cane adottato dimostrerà quasi certamente un carattere diverso dal proprio: è probabile che sia timoroso e magari anche diffidente, chiuso e poco o per nulla socievole. La prima cosa da garantirgli è perciò uno spazio esclusivo dove possa sentirsi al sicuro e protetto, meglio se lontano dalla portata dei bambini o da altri animali di casa: una cuccia con una coperta con il suo odore e qualche gioco (meglio non sonoro) potrebbe aiutare. L’ideale è, poi, insegnargli una routine: orari fissi sia per i pasti che per le passeggiate, senza mai costringerlo né a mangiare, né ad uscire: basterà lasciar passare un po’ di tempo e poi riproporre il pasto o la passeggiata. Altra regola da rispettare sarà di non forzare mai il cane a socializzare né con le persone, né con altri animali, consapevoli che è necessario concedere al cane tutto il tempo necessario. Durante le prime 3 settimane il cane comincia a mostrare un progressivo attaccamento verso l’adottante, a scodinzolare alla sua vista, a proporsi per giocare e ad accettare (o addirittura a cercare) le carezze. E’questo il periodo in cui si utilizzano i “premi” quando il cane li merita davvero: non bisogna però mai eccedere con i “premietti” e non utilizzare le ricompense per calmarlo o convincerlo a cambiare atteggiamento (il risultato sarebbe di rafforzare proprio il comportamento negativo da cui vorremmo farlo recedere). Se poi si sente la necessità di un aiuto nell’educazione del cane rivolgersi a un professionista ma mai a un praticone. Dopo circa un mese di convivenza è possibile che tra il cane e l’adottante si sia creato un certo legame e la relazione inizi a svilupparsi e a consolidarsi. In realtà, è solo l’inizio e vanno evitate situazioni azzardate, come lasciare libero il cane in passeggiata magari nelle vicinanze di una strada o nel bel mezzo di un bosco: l'ideale sarebbe utilizzare il giardino recintato o un'area comunale di sgambamento per le prove senza guinzaglio. Nei primi tre mesi, bisognerà continuare il “lavoro” fatto, presentando al cane nuove esperienze e situazioni, proseguendo la socializzazione e ricercando un equilibrio complessivo per la giornata (come, ad esempio, la distribuzione del tempo rispetto alle uscite e allo stare da solo in casa). Insomma, nei primi tre mesi si porranno le basi solide del legame che si svilupperà più o meno rapidamente nei mesi successivi e che non potrà che durare tutta la vita del cane.
Zobrazeno před 4 měsíci
