Adoptujte Mia
Ženský · Dospělý · 7 roky
Ve svých snech tě vidím, ano, právě tebe. Stojíš tam pro mě… a díváš se na mě, hledíš mi do mých stále zářících očí a vidíš mě takového, jaký jsem. Vedle mého zoufalství vidíš i mou jedinečnost a mou touhu. Našla jsi mě. «Moje» Mia, láskyplně mě nazýváš a moje srdce nyní patří tobě. Každou noc o tobě sním, což mi dává naději na život mimo mou pokojík tady v útulku pro zvířata. Vím, kde jsem. Tam, kde může začít nový život. Kde transportní boxy s šťastnými lidmi opouštějí tyto prostory. Sám jsem to už viděl příliš často a jednou jsem to i zažil. Místo naděje, možná, protože teď jsem jedním z velmi zvláštních obyvatelů. V současnosti nekontrolovatelně kousám a nerozlišuji mezi lidmi ani mezi ostatními zvířaty. Nechápej mě špatně, mám rád lidi. Obzvláště tohoto z mých snů. Chci, aby mi opět dovolili skákat po polích a loukách a abych sám rozhodoval, kdy a proč něco není povolené. Ve všem. «Moje Mia»... Slyším tvůj hlas, milostně na mě mrkneš a konečně vidíš záři v mých očích – která pomalu vyplouvá na povrch. Tím, že dáš šťastné kočce jako jsem já tolik potřebnou naději, dáváš mi šanci. Měj odvahu, čekám na tebe. Dokázal bys si představit, že bys dal nešťastné Miě nový domov? Pak k dalšímu kroku:
Přečíst původní (de)
In meinen Träumen seh ich Dich, ja Dich. Du bleibst stehen, für mich…und schaust mich an, schaust mir in meine immer noch leuchtenden Augen und siehst mich. So wie ich nun mal bin. Neben meiner Verzweiflung siehst Du auch meine Besonderheit und meine Sehnsucht. Du hast mich gefunden. „Meine“ Mia, so nennst Du mich ganz liebevoll und mein Herz gehört nun dir. Jede Nacht träume ich von dir, das gibt mir Hoffnung auf ein Leben außerhalb meines Zimmers hier im Tierheim. Ich weiß, wo ich bin. Dort, wo ein neues Leben beginnen kann. Wo Transportboxen mit glücklichen Menschen dieses Gelände verlassen. Ich habe es selbst zu oft gesehen und auch selbst einmal erlebt. Eine Art Hoffnungsstätte ist das hier. Vielleicht liegt es daran, dass ich mittlerweile zu den ganz besonderen Bewohnern gehöre. Ich beiße momentan unkontrolliert zu und da unterscheide ich nicht zwischen Menschen oder Artgenossen. Versteht mich nicht falsch, ich mag Menschen. Vor allem diesen einen aus meinen Träumen. Ich möchte wieder über Wiesen und Felder springen dürfen und selbst bestimmen, wann ich was zulasse und warum gerade nicht. In jeglicher Hinsicht. „Meine Mia“…ich hör Deine Stimme, Du zwinkerst mir liebevoll zu und siehst endlich das Leuchten in meinen Augen – das ganz langsam zum Vorschein kommt. Einer Glückskatze wie mir schenkst Du dadurch die so dringend benötigte Hoffnung. Hab Mut, ich warte auf Dich. Könnten Sie sich vorstellen, der unglücklichen Mia ein neues Zuhause zu geben? Dann zum nächsten Schritt:
Zobrazeno před 5 měsíci
