Adoptujte Ottis
Kříženec · Mužský
Ottis si užívá jarní slunce se svou kamarádkou Mabel :-) Ottisova bouda má nyní novou sluneční terasu :-) A jeho krásné křeslo je teď už doopravdy historie: on udělal přípravné práce a Joel se postaral o zbytek ;-). Ottis právě testuje svou novou postel, kterou sponzoruje Conny :-) Ottis si mezitím ve venkovním výběhu zařídil "pohodlí"; jeho oblíbeným místem je vyhozené křeslo a pro něj se také staví sluneční terasa. Od té doby se už nepokusil o žádný útěk. Snad se pro něj přece jen najde ten správný domov s plnou rodinnou vazbou, kde nikdy nebude muset být sám? Tak moc bychom si přáli, aby se to podařilo, pro tohoto milého medvěda. Ha, těžko uvěřitelné, ale pravdivé! Už nechce jíst jiné samce, a klidně s nimi obchází svůj okruh :-). Ottis vypadá, jako by nedokázal ublížit ani mouše, ale to je klam... Ten starý pán je mírně řečeno "milovník svobody" a nesnáší uzavření nebo samotu, což projevuje obrovským destruktivním vztekem. Už když pro něj Mara a Paul přijeli do Ecarisaj, jeden z tamních veterinářů řekl, že u nich doma vytrhal elektroinstalaci ze zdi... Ti dva to odbyli slovy "jasně, jasně...", dokud to sami neviděli. Dvoje dveře, nově položené kabely, plot jeho venkovního výběhu, to všechno už padlo za oběť jeho sotva zbývajícím zubům. A když už kousat nemůžete, zkoušíte kopat. Pod to (plot), nebo rovnou skrz to (dveře). Některým uším to může znít legračně, ale není to vůbec tak. Ne pro něj, ne pro jeho ošetřovatele a ne pro Conny a Heika, kteří mu chtěli dát krásný domov. Velmi silně předpokládáme, že Ottis nikdy předtím nebyl "uzavřen" nikde jinde než během pobytu v Ecarisaj. Ale i tam už ukázal, co si o tom myslí. Prostě nesnese, když mu je odepřen prostor, a vůbec se mu nelíbí být nechán o samotě. To situaci komplikuje a s Conny a Heikem se to prostě nedá zrealizovat, a tak nyní hledáme jeho dokonalý domov. Kde bude moci chodit a odcházet, jak se mu zlíbí, aniž by musel být mnoho hodin sám. Ale prosíme, domov bez jiných samců, protože je mají stejně rád jako to, co je výše popsáno! Samičky nejsou problém a miluje své lidi, na což bychom nechtěli zapomenout jako na pozitivum. Wa
Přečíst původní (de)
Ottis genießt mit Freundin Mabel die Frühlingssonne :-) Ottis Hundehütte mit neuem Sonnendeck :-) Und nun ist sein schöner Sessel wirklich Geschichte, er hat vorgearbeit und Joel hat den Rest erledigt ;-). Ottis testet sein neues Bett, gesponsert von Conny :-) Ottis hat es sich mittlerweile in einem Aussengehege "gemütlich" gemacht, sein Lieblingsplatz ist ein ausrangierter Sessel, eine Sonnenterrasse wird ihm auch noch gebaut. Von dort aus hat er auch keine Ausbruchversuche mehr gestartet. Vielleicht findet sich ja doch noch das passende Zuhause für ihn mit komplettem Familienanschluß, wo er nie alleine bleiben muss? Wir würden es uns so sehr für diesen netten Bären wünschen. Ha, kaum zu glauben aber wahr! Andere Kerle mag er nun doch nicht mehr fressen, und dreht jetzt friedlich seine Runden mit ihnen :-). Ottis schaut, als könne er kein Wässerchen trüben, doch das täuscht... Das alte Männlein ist sehr "freiheitsliebend", gelinde ausgedrückt, und hasst es, eingesperrt oder alleine zu sein, was er mit einer enormen Zerstörungswut zum Ausdruck bringt. Schon als Mara und Paul ihn aus der Ecarisaj holten, sagte einer der dort arbeitenden Tierärzte, dass er bei ihnen die Elektrik aus der Wand geholt habe... Die beiden haben es abgetan mit "ja, wer´s glaubt... "... Bis sie selber Zeuge wurden. Zwei Türen, neu verlegte Kabel, Zaun von seinem Außenbereich, all das wurde schon Opfer seiner kaum mehr vorhandenen Zähne. Und wenn man nicht mehr beißen kann, dann versucht man halt zu buddeln. Drunter durch (dem Zaun), oder direkt durch (die Tür). Klingt in manchen Ohren vielleicht lustig, ist es aber keinesfalls. Nicht für ihn, nicht für seine Betreuer, und auch nicht für Conny und Heiko, die ihm eigentlich ein schönes Zuhause geben wollten. Wir gehen stark davon aus, dass Ottis niemals zuvor irgendwo "eingesperrt" war, bis auf die Zeit in der Ecarisaj. Aber da zeigte er ja auch schon, was er davon gehalten hat. Er es einfach nicht ertragen kann, wenn man ihm Raum nimmt, und es auch überhaupt nicht mag, allein gelassen zu werden. Und da wird es schwierig und ist bei Conny und Heiko einfach nicht umzusetzen, so dass wir nun auf der Suche sind, nach seinem perfekten Zuhause. Wo er rein und raus kann wie er möchte, ohne viele Stunden allein sein zu müssen. Aber bitte ein Zuhause ohne weitere Rüden, denn die mag er ebenso wenig, wie das oben geschriebene! Mädels sind kein Thema und seine Menschen liebt er, wollen wir das Positive dabei doch nicht vergessen zu erwähnen. Wa
Zobrazeno minulý měsíc
