Adoptujte Pferd Remus
Kříženec · Neznámo · Starý · 13 roky
Koně Remus, narozený v roce 1992, strávil 13 let svého života jako jezdecký kůň ve jezdeckém klubu. Po vzniku artrózy už nebyl pro tuto práci vhodný! V „normálním případě“ by odstavení koně muselo vést cestou do mýtnice. Naštěstí to u Remuse bylo jinak: Někteří zapojení členové jezdeckého klubu bojovali za to, aby se Remus mohl těšit svému životu jako důchodce a našli mu místo, kde mohl zůstat trvale. Takže 11. června 2011 přijel Remus k nám do ochranného útulku. Už tehdy to byl úžasný pohled, když tento černý obří kůň vyšel z kamionu! Remusova srst blýskala a byl v dobrém stavu. Nicméně Remus byl zpočátku velmi nervózní. Ztráta svých přátel jistě ovlivnila jeho chování, a vše nové bylo pro něj nebezpečné. Bez pravidel byl každodenní život pro něj cizí. První dva dny stál Remus bez hnutí na louce a pozoroval krajinu. Když pak objevil na opačné louce naši krávy, které se pásly, zcela ho zmatek. Stejně tak i ležící vodní bouda na louce ho znepokojila. Remuse brzy přijali naše malé koňské stádo a naučili ho, že zde může být prostě koněm. Jeho strach nakonec skoro úplně zmizel. Většinou převážila jeho zvědavost nad nejistotou. Remus byl velmi lidem orientovaný, zejména si užíval společnosti dětí, ke kterým byl zvlášť jemný. Rád se učil malé triky – samozřejmě očekával odpovídající odměnu. Bylo nekonečně smutné, že jsme museli Remuse pustit v listopadu 2018. Kvůli jeho artróze musel lékař opakovaně podávat bolestivé léky. Když už nemohl kvůli bolesti postavit, znovu jsme zavolali veterinu. Nějak jsem věděl, že tentokrát bude jen o bolestivé léky. Oči Remuse signalizovaly, že je unavený a nechce žít déle. Po vyšetření veterín řekl, že nás naléhavě doporučuje snížit jeho utrpení. Remus byl 26 a půl roku starý. "Milý Remusi, než jsi přišel do ochranného útulku, neměl jsi hezký život. Jako jezdecký kůň byl jsi obtěžován a tvé klouby trpěly. Na začátku jsi nemohl pochopit svůj život jako důchodce, protože jsi byl zvyklý být přikázán. V Ravelle jsi našel nejlepšího kamaráda, který ti ukázal, jak krásný může být život koně. Nikdy jsi plně nepřekonal jeho smrt. Sierra byla také věrný společník a ty ji ztratil. Nyní jste spolu znovu a můžete běhat po věčně zelených loukách bez bolesti v Příběhovém světě. Za tebou je velmi smutný Oscar, Picasso a lidi, kteří tě milovali! Uvidíme se znovu, jsem si jistý, někdy. Dokud to bude, buď opatrný, ty krásný chlapče!"
Přečíst původní (de)
Der 1992 geborene Wallach Remus verbrachte 13 Jahre seines Lebens bei einem Reitverein als Voltigierpferd. Nachdem er Arthrose bekam, war er für diesen Job untauglich! Im „Normalfall“ müssen ausgediente Pferde den Gang zum Schlachter antreten. Bei Remus war es glücklicherweise anders: Einige engagierte Mitglieder des Reitvereins setzten sich dafür ein, dass Remus sein Leben als Rentner genießen darf und suchten einen Platz für ihn, wo er dauerhaft bleiben kann. So kam Remus am 11.06.2011 zu uns auf den Hof. Es war schon ein imposanter Anblick, als dieser schwarze Riese aus dem Hänger stieg! Remus‘ Fell glänzte und er war in einem guten Futterzustand. Allerdings war Remus am Anfang sehr nervös. Der Verlust seiner Freunde machte ihm offensichtlich zu schaffen, alles Neue fand er grundsätzlich gefährlich und ein Alltag ohne Regeln war ihm fremd. Die beiden ersten Tage verbrachte Remus damit, starr auf der Weide zu stehen und die Landschaft zu betrachten. Als er dann noch unsere auf der gegenüberliegenden Weide grasenden Kuhdamen entdeckte, brachte ihn das völlig aus der Fassung. Ebenso ein auf der Weide liegender Wasserschlauch. Remus wurde schnell von unserer kleinen Pferdeherde angenommen und lernte durch sie, dass er hier einfach nur Pferd sein darf. Seine Angst hat Remus schließlich fast vollständig verloren. Meistens siegte seine Neugier über seine Unsicherheit. Remus war sehr menschenbezogen, besonders Kinder mochte er sehr gerne und war ihnen gegenüber besonders sanftmütig. Er liebte es, kleine Tricks zu lernen – natürlich erwartete er hierfür die entsprechende Belohnung. Es war unendlich traurig, dass wir Remus schließlich im November 2018 gehen lassen mussten. Wegen seiner Arthrose musste Remus immer wieder vom Tierarzt Schmerzmittel gespritzt bekommen. Als er vor Schmerzen kaum noch stehen konnte, riefen wir abermals den Tierarzt. Ich wusste irgendwie, dass es diesmal nicht bei der Schmerzmittelgabe bleiben würde. Remus Augen signalisierten, dass er müde ist und nicht mehr leben möchte. Nachdem der Tierarzt Remus untersucht hatte, riet er uns dringend, ihn zu erlösen. Remus war 26 1/2 Jahre alt. „Lieber Remus, bevor Du auf den Tierlebenshof kamst, hattest Du kein schönes Leben. Du wurdest als Voltigierpferd schikaniert, Deine Gelenke haben darunter enorm gelitten. Mit Deinem Dasein als Rentner konntest Du zuerst nichts anfangen, da Du es gewöhnt warst immer nur herum kommandiert zu werden. In Ravelle fandest Du hier einen besten Freund, der Dir gezeigt hat, wie schön ein Pferdeleben sein kann. Seinen Tod hast Du nie ganz überwunden. Auch Sierra war Dir eine treue Gefährtin und Du hast sie verloren. Nun seid Ihr wieder zusammen und könnt im Regenbogenland über immergrüne Wiesen ohne Schmerzen galoppieren. Zurück bleiben ein sehr trauriger Oskar, Picasso und Menschen, die Dich geliebt haben! Wir werden uns, da bin ich ganz sicher, irgendwann wieder sehen. Bis dahin, mach’s gut Du wunderschöner Junge!“ Ruth
Zobrazeno před 2 měsíci
