Adoptujte Una comunicazione tagliata
Kříženec · Neznámo · Štěně · 18 měsíce
Vrátíme se k tématu plemen psů a často závažným komplikacím, které ovlivňují vybrané jedince. Jedním z nejzávažnějších problémů způsobených psům bylo - a bohužel je to stále pravda - stříhání ocasů a uší pouze pro splnění standardů plemene. V Itálii je tato praxe nezákonná od roku 2010, jak stanovilo Článku 10 Evropské úmluvy o ochraně domácích zvířat, ratifikované italským státem zákonem č. 201 ze dne 4. listopadu 2010. Článek 10 zakazuje chirurgická zákroky na domácích zvířatech pro estetické důvody, zejména odstranění ocasu (caudektomii) a uší (konchektomii), střih hlasivek a odstranění nehtů a zubů. V Itálii bylo stříhání ocasů u loveckých psů zakázáno jen od března 2011. Tento typ zákroku je povolen jen v případech, kdy je nutné zachránit zdraví psa, což nepříjemně otevírá dveře celé řadě estetických zákroků, které jsou nezákonně prezentovány jako léčebné. Dodnes vidíme, zejména ve nepravděpodobných soutěžích s psi (kde prezentace "poškozených" psů byla zakázána od roku 2009), psy různých plemen s deformovanými ušima z důvodu odstranění nebo bez ocasu. Skutečný akt násilí (trestatelný článkem 544-ter Trestního zákona vězením od 3 do 18 měsíců nebo pokutou od 5 000 do 30 000 eur), který také způsobuje ztrátu nebo snížení schopnosti „mluvit“ prostřednictvím tělesného jazyka. Uši a ocas jsou zásadní pro vizuální-posturální komunikaci psů: podle jejich polohy dopředu, dozadu, rovně ke hlavě, roztažené, nakloněné nebo se pohybující, uši vyjadřují pozornost, agresi, strach, podřízenost, klid, zdůrazňují znaky uklidnění, projevují chuť k kontaktu; ocas se pohybuje různými způsoby – pevně a zvednutě, vodorovně, nízko, mezi nohama, s prudkými pohyby, uvolněně, mávající – aby vyjádřil stejné úmysly. Stačí si uvědomit, jak důležité to je, uvažovat o psovi, který nemůže mávat ocasem, možná akce, která nejrychleji charakterizuje jeho vztah ke lidem. Existuje bezpočet gest a odpovídajících zpráv, které pes prozradí svými ušima a ocasem a zkrácení jejich znamená snížení jeho schopnosti sociálního chování s ostatními psy a lidmi. Ticho, které určitě nemusí zasluhovat Dobermany, Alany, Boxery, italské mastify, americké Staffords, argentinské Dogo, psy, kteří přirozeně prozrazují svou autentickou krásu, zejména když mají možnost otřást velkými volnými ušima a dlouhými, výraznými ocasem plnými „hlasů“ a emocí.
Přečíst původní (it)
Torniamo a parlare della questione delle razze canine e delle complicazioni spesso invalidanti che colpiscono gli esemplari selezionati. Uno dei problemi forse più gravi causati ai cani è stato – ed è purtroppo tuttora – il taglio di coda e orecchie con il solo fine di rispettare gli standard di razza. In Italia questa pratica è proibita per legge dal 2010, lo stabilisce l’articolo 10 della Convenzione europea per la protezione degli animali da compagnia, ratificata dallo Stato italiano attraverso la legge del 4 novembre 2010/n. 201. L’articolo 10 proibisce le operazioni chirurgiche su animali da compagnia per motivi estetici, in particolare l’amputazione di coda (caudectomia) e orecchie (conchectomia), la recisione delle corde vocali e l’asportazione di unghie e denti. In Italia, il taglio della coda nei cani da caccia è stato vietato solo da marzo del 2011 Questo tipo di operazioni è permesso soltanto in casi in cui sia necessario salvaguardare la salute del cane, aspetto questo che purtroppo lascia il fianco scoperto a tutta una serie di interventi estetici che sono fatti passare per curativi in maniera illegale. Perché a tutt’oggi si vedono ancora, soprattutto all’interno di improbabili mostre e concorsi cinofili (dove l'esibizione di cani “menomati” è vietata dal 2009), cani di varie razze con le orecchie deformate dall’amputazione o senza la coda. Un vero e proprio maltrattamento (penalmente punito dall’articolo 544-ter c.p. con la reclusione da 3 a 18 mesi o la multa da 5.000 a 30.000 euro), che tra le conseguenze ha anche la perdita o la riduzione della capacità di “parlare” attraverso il linguaggio del corpo. Orecchie e coda, infatti, sono essenziali per la comunicazione visivo-posturale del cane: in base alla posizione in avanti, all’indietro, schiacciate sulla testa, divaricate, inclinate o in movimento, le orecchie esprimono attenzione, aggressività, paura, sottomissione, tranquillità, sottolineano i segni di pacificazione, mostrano voglia di fare conoscenza; la coda si muove in modi diversi – rigida e alzata, in orizzontale, bassa, in mezzo alle zampe, con movimenti a scatti, rilassata, scodinzolante – per manifestare le stesse intenzioni e per capire quanto essa sia vitale basta pensare a un cane che non possa scodinzolare, forse l’atto che caratterizza nella maniera più immediata il suo rapporto con l’essere umano. Sono numerosissimi i gesti e i relativi messaggi che un cane rivela attraverso orecchie e coda e mutilarlo significa ridurre le sue capacità di relazionarsi con gli altri cani e con le persone. Un mutismo che certo non meritano dobermann, alani, boxer, cani corso, amstaff, dogo argentini, cani che al naturale rivelano la loro autentica bellezza, specialmente quando sono liberi di scuotere le loro grandi orecchie penzolanti e le loro lunghissime code, così piene di espressioni, “voci” ed emozioni.
Zobrazeno před 4 měsíci
