Υιοθετήστε τον/την Devil
Μεικτής φυλής · Άγνωστο · Πουλιά · Η ηλικία δεν είναι γνωστή
Διάβολος 01.04.2025 Ναρ. 5/2024 Ο Ντέβτσα ήρθε μαζί με τη μητέρα και τα αδέλφια του από ένα δημοτικό καταφύγιο. Τελικά κατέληξαν εκεί όταν κάποιος τους εγκατέλειψε στην αίθουσα αναμονής του κτηνιάτρου με την πρόθεση να τους φροντίσουν καλύτερα. Δυστυχώς, όλα τα γατάκια εκτός από τον Διάβολο πέθαναν τελικά. Η μητέρα τους, πιθανώς λόγω του στρες από την εγκατάλειψή της από κάποιον που εμπιστευόταν και από το γεγονός ότι βρισκόταν στο καταφύγιο, αρρώστησε πολύ, σταμάτησε να φροντίζει τα γατάκια και αυτά ανέπτυξαν την ασθένεια μέσα σε ώρες. Ξεκινήσαμε αμέσως τη θεραπεία. Ωστόσο, τα γατάκια δεν ανταποκρίθηκαν καθόλου σε αυτήν. Για αρκετές ημέρες, παρέμεναν απαθείς, αδυνατώντας να καταπιούν. Αγωνιστήκαμε για αυτά όσο μπορούσαμε, αλλά για δύο από αυτά, έπρεπε να πάρουμε την πιο δύσκολη απόφαση και να τα αφήσουμε να φύγουν. Ήταν μόλις τεσσάρων εβδομάδων. Ο Διάβολος συνέχισε να παλεύει. Εκείνη την εποχή, ζύγιζε μόλις 200 γραμμάρια και η κατάσταση δεν φαινόταν καλή. Αντίθετα. Όταν σκεφτήκαμε ότι η θεραπεία λειτουργούσε, ο Διάβολος εγκατέλειψε. Έμεινε, εντελώς απαθής, και πάλευε για να αναπνεύσει με τις τελευταίες του δυνάμεις. Όλοι είπαμε τα αντίο μας εκείνη τη στιγμή. Ήμασταν πεπεισμένοι ότι του έμεναν μόνο λίγες ώρες. Και τότε συνέβη κάτι που δεν μπορούμε να εξηγήσουμε. Ενώ ο Διάβολος πάλευε μεταξύ ζωής και θανάτου και εμείς τον θρηνούσαμε ήδη, κατάφερε με κάποιο τρόπο να υπογράψει μια συμφωνία με τον ίδιο τον διάβολο. Επειδή μέσα σε μισή ημέρα, το πεθαμένο γατάκι, που μόλις κείτονταν εκεί αδύναμο να αναπνεύσει, έγινε ένα εντελώς διαφορετικό Διάβολο. Ξαφνικά, σηκώθηκε. Άρχισε να παίζει. Άρχισε να τρέχει. Κανείς μας δεν κατάλαβε τι είχε μόλις συμβεί. Και ακόμα δεν το καταλαβαίνουμε. Και τότε πήρε το όνομά του - Διάβολος. Από εκείνη τη στιγμή, συνέχισε να προχωράει μπροστά. Η ασθένεια του Ντέβτσα επανήλθε μετά από αρκετούς μήνες και έτσι πάλεψε για τη ζωή ξανά. Και τα κατάφερε. Ωστόσο, η μακρά θερα
Διάβασε αρχικό (cs)
Devil 01.04.2025 Nar. 5/2024 Devča byl převzat spolu s mamčou a sourozenci z městského útulku. Tam se dostali, když je někdo odložil v čekárně na veterině s tím, že se o ně prý postarají lépe. No, všechna koťátka kromě Devila nakonec zemřela. Jejich maminka totiž (možná ze stresu z odložení člověkem, kterému věřila, a z pobytu v útulku) velmi vážně onemocněla, o koťata se přestala starat a u těch se během pár hodin rozvinula nemoc také. Okamžitě jsme zahájili léčbu. Jenže koťátka na ni vůbec nechtěla reagovat. Několik dní nám tu ležela apatická, nebyla schopná ani polykat. Bojovali jsme o ně, jak jen to šlo, ale u dvou jsme nakonec museli udělat to nejtěžší rozhodnutí a nechat je odejít. Byly jim pouhé čtyři týdny. Devilek bojoval dál. Vážil tehdy sotva 200 gramů a ani u něj situace nevypadala dobře. Naopak. Když už jsme si začali myslet, že léčba začíná zabírat, Devil to vzdal. Ležel, byl úplně apatický a z posledních sil lapal po dechu. Všichni jsme se s ním tehdy rozloučili. Byli jsme přesvědčení, že už mu zbývají jen hodiny. A pak se stalo něco, co si dodnes vlastně neumíme vysvětlit. Zatímco se Devil zmítal někde mezi životem a smrtí a my už ho oplakávali, on někde mezi tím vším musel stihnout podepsat smlouvu se samotným ďáblem. Protože během půl dne se z umírajícího kotěte, které už jen bezvládně leželo a lapalo po dechu, stal úplně jiný Devil. Najednou vstal. Začal chodit. Začal si hrát. A začal běhat. Nikdo z nás nechápal, co se právě stalo. A vlastně to nechápeme dodnes. A právě tehdy dostal své jméno – Devil. Od té chvíle už jen vyšlapoval. Devčovi se po několika měsících, kdy byl zdráv, nemoc vrátila, a tak si život vybojovával podruhé. A zvládl i to.Dlouhá léčba a především dlouhé měsíce separace se na něm ale podepsaly. Devil není asociál, není zlý a není plachý. Jen je prostě trošku jiný. V době, kdy si ostatní koťata hrála, dováděla, učila se kontaktu s člověkem a poznávala svět, on bojoval o život. Dlouho byl sám a spoustu věcí, které jsou pro ostatní kočky úplně přirozené, se jednoduše nikdy nenaučil. Pohlazení si neumí pořádně užít. Když ho hladíte, prohýbá se, jako by vlastně nevěděl, co si s tím má počít. Mazlení pro něj není přirozeným způsobem komunikace. Ale lásku projevovat umí. Jen po devilovsku. Devílek je vzhledem k věku klidný, ale řádit umí taky a je upovídaný. Více tíhne ke kočkám než k lidem. Lidi má rád a drží se blízko, ale nenechá se dlouze drbat, nebude vrnět blahem. Vyrůstal bez mámy a v separaci, tak to zkrátka neumí. Jeho projevem lásky je něco úplně jiného. Doprovod a stráž na záchodě, aby vás v tak intimní chvíli náhodou nepřepadla žádná šelma. A okusování prstů, což je asi ten největší projev důvěry, který od něj můžete dostat. Devil se hodí k podobně starému parťákovi, do klidného prostředí, bez malých dětí a bez přístupu ven. Je odčervený, očkovaný, testovaný i kastrovaný. ShareTweet
Καταχωρημένα προηγούμενος μήνας
