Adoptujte Cali
Mužský · Starý · 19 roky
Ahoj, jsem Cali, bohužel jsem také ztratila své lidi a svůj domov kvůli strašnému povodni v létě. Když se voda stáhla, měla jsem odvahu vyjít ze svého skrýše a vrátit se domů. Ale nic nezbylo, jak bylo... moje lidi zmizeli a dům byl neobyvatelný. Běhala jsem kolem domu a jeho okolí, ale nikdo tam nebyl. Celé léto jsem si vedla sama, dokud mé staré kosti už nemohly dál. Bohužel se moji lidi nevrátili. Pozorní sousedi mě zahlédli a informovali zvířecí chrámkou. Protože jsem velmi strachovitá, museli mě chytit s klecí. Na začátku jsem nespoléhala na cizince, ale byla jsem tak hladová, že jsem přirozeně vlezla do toho cizího krabice. Naštěstí, protože tady hodiny říkají, že jsem byla u posledních minut, jak mi říkají moji pečovatelé. Ještě pár dní samoty tam venku a už bych to nevydržela. Zde jsem nejprve nabrala na váze a byla představena veterináři. Provedli plný program, odebrali mi krev, udělali rtg mého břicha (lidé to nazývají tak), a opravili mi zuby (těch málo, které ještě jsou). Během mnoha vyšetření se zjistilo, že mé ledviny nejsou úplně v pořádku. Pro toto dostávám „šťávu“ do jídla, kterou piju bez jakéhokoli problému. Moje nové domovy by měly být venkovské a spíše klidný domácnost. V domě by neměly žít děti, protože jsem příliš strachovitá. Ideálně bych měla domov s dospělými, zkušenými kočičími majiteli, kteří mi dají prostor, který potřebuji, a mají se mnou velké trpělivosti. Jsem také kompatibilní s jinými kočkami, pokud jsou také velmi tiché. Takže přijďte a poznejte mě brzy a poznáme se. Nechci mít zůstat tady celý život a ráda bych znovu našla hezký domov.
Přečíst původní (de)
Hallo, ich bin der Cali, leider habe auch ich durch das schlimme Hochwasser im Sommer meine Menschen und auch mein Zuhause verloren. Nachdem das Wasser weg war, habe ich mich wieder aus meinem Versteck heraus getraut und bin nach Hause gelaufen. Da war aber leider nichts mehr wie früher.... meine Menschen waren weg und mein Zuhause unbewohnbar. Immer wieder bin ich durch das Haus und drumherum gelaufen, aber da war einfach niemand mehr. Ganz alleine habe ich mich dann den Sommer über durchgeschlagen, bis meine alten Knochen nicht mehr konnten. Meine Menschen sind leider auch nicht wieder gekommen. Aufmerksame Nachbarn haben mich beobachtet und dann das Tierheim informiert. Da ich sehr ängstlich bin, musste man mich leider mit einer Falle fangen. Fremden Menschen traue ich erstmal nicht, aber ich war so ausgehungert, dass ich natürlich gleich in diesen komischen Kasten rein bin. Zum Glück, denn die Uhr stand schon auf kurz vor zwölf für mich, sagen meine Pfleger hier. Noch ein paar Tage länger alleine da draußen und ich hätte es nicht geschafft. Hier bin ich dann erstmal aufgepäppelt und dem Tierarzt vorgestellt worden. Da wurde das volle Programm gemacht, man hat mir Blut abgenommen, ein Bild von meinem Bauch gemacht (röntgen nennen das die Menschen), meine Zähne (die paar, die noch vorhanden sind) wurden saniert. Bei den vielen Untersuchungen kam heraus, dass meine Nieren nicht mehr ganz OK sind. Dafür bekomme ich nun einen "Saft" in mein Futter, den trinke ich ohne Probleme mit. Mein neues Zuhause sollte auch wieder ländlich sein und eher ein ruhiger Haushalt sein. Kinder sollten dort nicht wohnen, dafür bin ich viel zu ängstlich. Am liebsten hätte ich ein Zuhause bei älteren katzenerfahrenen Menschen, die mir meinen Freiraum, den ich brauche, lassen und viel Geduld mit mir haben. Mit anderen Katzen bin ich verträglich wenn diese ebenfalls sehr ruhig sind. Also kommt mich schnell besuchen und lernt mich kennen. Ich möchte nicht den Rest meines Lebens hier bleiben müssen und wieder ein schönes Zuhause finden. Bis bald, Euer Cali
Zobrazeno před 3 měsíci
