Adoptujte Lucy
Kříženec · Ženský · Dospělý · 7 roky
Ahoj, jsem Lucy, křížence border collie. Žila jsem s adoptivními rodiči dlouhou dobu a věci skutečně šly docela dobře. ... Až se rozhodli rozvést. Od tohoto okamžiku jsem začala ztrácet rovnováhu a věci pro mě se staly stále obtížnějšími. Začala jsem silně ochraňovat svůj dům a zejména svou paní. Návštěvy už nemohly jen tak vejít, a měla jsem spoustu potíží s mladším, aktivnějším synem v domě. Adoptivní rodiče už nevěděli, jak se se mnou vypořádat. I procházky venku byly pro mě velmi stresující; byla jsem reaktivní na povel a snadno se přehřívala. Kvůli mé minulosti jsem během kritického sociálního období neučila, jak se vypořádat se všemi těmito situacemi, což mi to ještě ztížilo. Můj milý člověk pak požádal o pomoc naše chráněné místo. Přišli mě navštívit doma, což pro mě bylo velmi obtížné. Také viděli, že není bezpečné, když zůstanu tam. Naštěstí se jim podařilo najít pro mě místo, takže teď dostávám pokoj a směr, které potřebuji. Stále najdu některé cizí lidi trochu obtížné. Raději si držím vzdálenost, abych mohla klidně pozorovat. Ale jednou, když mě poznáš a důvěřuješ mi, přijdu k tobě sama a jsem velký objímáček. Velmi dobře se chovám ve skupině s ostatními psy a opravdu si užívám dobrovolníky a stážisty; teď opravdu patří do mého života.
Přečíst původní (nl)
Hoi, ik ben Lucy, een kruising border-collie. Ik heb lange tijd bij mijn adoptanten gewoond en dat ging eigenlijk heel goed. ... Totdat zij gingen scheiden. Vanaf dat moment raakte ik uit balans en ging het steeds moeilijker met mij. Ik begon mijn huis en vooral mijn bazin sterk te beschermen. Bezoekers konden niet meer zomaar binnenkomen en ik had veel moeite met het jongere drukke zoontje in huis. Mijn adoptant wist zich geen raad meer. Ook buiten wandelen vond ik erg spannend; ik was reactief aan de lijn en snel overprikkeld. Door mijn verleden heb ik in mijn belangrijke socialisatieperiode niet geleerd hoe ik met al deze situaties om moet gaan en dat maakte het voor mij extra lastig. Mijn lieve mens heeft toen een noodoproep gedaan bij Het Huis van de Dieren. Zij zijn eerst bij mij thuis komen kijken. Dat vond ik heel moeilijk en ook zij zagen dat het voor iedereen niet veilig was als ik daar zou blijven. Gelukkig hebben zij gezorgd dat er een plekje voor mij vrijkwam, zodat ik nu de rust en begeleiding krijg die ik nodig heb. Vreemden vind ik soms nog steeds lastig. Ik blijf dan liever op afstand zodat ik rustig kan observeren. Maar als ik je eenmaal ken en vertrouw kom ik vanzelf naar je toe en ben ik een echte knuffelkont. In de groep doe ik het heel goed met de andere honden en de vrijwilligers en stagiaires zie ik graag, zij horen inmiddels echt bij mijn leven.
Zobrazeno před 2 měsíci
