Adoptujte Sarabi und Kiara
Bengal · Ženský · Mladý · 2 roky
Ahoj, čtečko obrazovky! Jsme sestry bengálské kočky Sarabi a Kiara. Sarabi je ta s hnědým srstem – má 3 roky. Já jsem o rok mladší a můj barvivový typ se říká „Sněhový tygr“ – velmi vzácná barevná varianta našeho plemene. Mňau! Byly jsme předány do zvířecího útulku, protože nemohly zůstat v našem předchozím domě. Bylo to docela šok! Ale naštěstí si stále udržujeme spolu! Jsme velmi připoutané a absolutně nechceme být od sebe odděleny. Obě jsme na klidnější straně pro naše plemeno a neprskáme kolem, neshazujeme věci ze stolů a poklopců. Místo toho nám moc záleží na komunikaci – včetně té slavné „poslední močky“. Také rády tiskneme a hraje nás vždy probouzí zájem o hračky s myší na šňůrce. Stále nám ale zvířecí útulek připadá neznámý… a upřímně řečeno bychom raději ani nechtěly zvyknout na to. Co opravdu přáním je skutečný dům – pohodlný, prostorný byt s dostatkem možností ke šplhání a bezpečným venkovním přístupem. To může být velký, síťovaný balkon, zajištěný terasa nebo uzavřený zahrada. Vidíš, obě jsme pozitivní na kočičí koronavirovou infekci – která je (pouze!) nakažlivá pro jiná kočata. Samozřejmě, jak víš, to nemá nic společného s lidskou koronavirem. Kromě toho jsme žily s chihuahuou, ale zda nám skutečně potřebuje pes k štěstí…? Pokud máme sebe navzájem, to je nejdůležitější. Mňau! Aha, téměř jsem zapomněla – já, Kiara, mám něco, co se nazývá bilaterální luxace kolenního kloubu – blbosti. Nebyla jsem si jistá, co řekl veterinář. V každém případě, mé kolení nestojí správně, takže se trochu „schýlím“ při chůzi. Vždy něco, že? Ale nevadí mi to vůbec. Mňau!
Přečíst původní (de)
Guten Tag da draußen am Bildschirm. Wir sind die Bengalkatzenmädchen Sarabi und Kiara. Sarabi ist die mit dem braunen Fell, sie ist 3 Jahre jung. Ich bin 1 Jahr jünger und meine Fellfarbe nennt sich „Snow Lynx” – eine sehr seltene Farbvariante bei unserer Rasse. Miau! Wir wurde zusammen im Tierheim abgegeben, weil wir in unserem alten Zuhause nicht mehr bleiben konnten. Das war vielleicht ein Schock. Doch zum Glück haben wir ja uns! Wir hängen nämlich sehr aneinander und möchten auch auf keinen Fall getrennt werden. Wir sind beide eher ruhige Vertreterinnen unserer Rasse und toben nicht über Tische und Bänke. Dafür schnacken wir gern mal – inklusive dem berühmten „letzten Miau”. Auch genießen wir die Streicheleinheiten sehr und das Spiel mit der „Maus am Band” weckt unsere Neugierde. Doch das Tierheim ist einfach ungewohnt für uns … und eigentlich wollen wir uns auch gar nicht erst dran gewöhnen. Viel lieber hätten wir ein richtiges Zuhause in einer schönen, großen Wohnung mit vielen Klettermöglichkeiten und gesichertem Freigang. Das kann ein großer, vernetzter Balkon sein, eine gesicherte Terrasse oder ein eingezäunter Garten. Denn wir sind beide Corona-positiv getestet worden – und das ist (nur!) ansteckend für andere Katzen. Ansonsten wissen Sie ja, das hat das nix mit dem menschlichen Corona-Virus zu tun. Früher lebten wir übrigens mit einem Chihuahua zusammen, doch ob wir wirklich einen Hund zu unserem Glück brauchen …? Hauptsache, wir haben uns. Miau! Ach, fast vergessen, ich, Kiara, habe Probleme mit meinem hinteren Bewegungsapparat. Deshalb gehe ich ein wenig „unrund” und bekomme einmal im Monat eine Spritze, damit mir nichts wehtut. Irgendwas ist ja immer … Miau!
Zobrazeno minulý měsíc
