Adoptujte Mobility dog, uno svago per migliorarsi
Kříženec · Neznámo · Starý · 22 roky
Několik měsíců zpět byl diskutován různorodý svět psychoportních sportů, s důrazem zejména na soutěže a psychofyzickou připravenost psů. Existují však také aktivity, které mají málo společného s běhy a sportovními konfrontacemi, a jsou zaměřené na kognitivní a pohybový zážitek omezený v soukromém prostoru mezi zvířetem a jeho majitelem. Jednou z nich je určitě mobilní pes, nekonkurzní disciplína, která vznikla ve Švýcarsku v 90. letech, která zahrnuje čelí několika překážkám, které testují motorické a kognitivní schopnosti psa a vztah mezi psem a jeho vůdcem. Stejně jako mnoho jiných aktivit, mobilní pes cílí na rozvoj mentálních dovedností a podporu vzdělávacího procesu prostřednictvím tělesného pohybu a jeho vnímání, zapojeného do řešení různých „problémů“. Rozdíl mezi mobilním psem a sportovními událostmi je právě absence sportovního ducha při dosahování nastavených cílů: hra mobilního psa probíhá zásadně mezi psem a jeho vůdcem nebo veřejně na setkáních a akcích, které nezahrnují výzvy. Mobilní pes se dostal do Itálie v roce 2004 díky instruktorovi chovatelského chovatelského chovatelského Luca Spennacchiho, který podle vlastních slov na svém blogu přeinterpretoval disciplínu v kognitivním a zooantropologickém smyslu. Spennacchio skutečně věří, že tato aktivita může dosáhnout dobrých výsledků při zlepšování lidsko-pesního vztahu, s šenkry v růstovém a průzkumném stádiu okolního světa a také se všemi psy, kteří končí žít v zvířecím útulku nebo pesírně. Tento aspekt je mezi nejzajímavějšími pro ty, kdo pracují blízko poškozených a často „neposlušných“ psů v útulcích a pesírách, protože mobilní pes může být další a cennou pomocí při zlepšování psychického a fyzického stavu obyvatel, zvyšování jejich ochoty sociálního kontaktu a spolupráce a zároveň i pravděpodobnosti nalezení rodiny. V tomto smyslu se mobilní pes stává vzdělávacím nástrojem, schopným posílit různé sklonnosti a schopnosti psa, a pokud se provádí pravidelně a trpělivě, může dosáhnout pozitivních výsledků i u strachujících, agresivních, starých a odpočatých psů často viděných za mřížemi klece. Existuje mnoho zdrojů, které mobilní pes může znovu oživit v nich: obratnost, komunikační dovednosti, sebekontrola, rovnováha, soustředění, sebevědomí... aniž bychom zapomněli, že cíl, který žádná rehabilitační disciplína nikdy nesmí opustit, je obnovit zlomenou důvěru psů z útulku v lidech. Proto v jaru Apaca plánuje instalaci kurzu mobilního psa v jednom z tréninkových prostorů zvířecího útulku: kdokoli si přeje, může přispět k nákupu vybavení darováním i malé částky.
Přečíst původní (it)
Alcuni mesi fa si è parlato del variegato mondo degli sport cinofili, ponendo l’accento soprattutto sull’agonismo e sulla preparazione psicofisica dei cani. Esistono però anche attività che poco hanno a che vedere con le gare e il confronto atletico, orientate a un’esperienza cognitiva e di movimento maggiormente racchiuse nello spazio privato fra l’animale e il suo proprietario. Una di queste è certamente la mobility dog, disciplina non competitiva nata in Svizzera negli anni ’90, che prevede di affrontare una serie di ostacoli che mettono alla prova le capacità motorie e cognitive del cane e la relazione fra quest’ultimo e il suo conduttore. Come molte altre attività, anche la mobility dog mira a sviluppare le abilità mentali e a sostenere il processo educativo attraverso il movimento del corpo e le sue percezioni, impegnati nella soluzione di diversi “problemi”. La differenza fra la mobility dog e gli incontri sportivi, però, è appunto la mancanza di spirito agonistico nel raggiungimento degli scopi prefissati: il gioco della mobility dog si svolge essenzialmente fra il cane e il suo conduttore oppure pubblicamente in raduni e manifestazioni che non prevedono sfide. La mobility dog è giunta in Italia nel 2004, grazie all’istruttore cinofilo Luca Spennacchio che, come racconta lui stesso nel suo blog, ha rivisto in chiave cognitiva e zooantropologica la disciplina. Spennacchio, infatti, ritiene che questa attività possa dare buoni frutti nel miglioramento del rapporto uomo- cane, con i cuccioli in fase di crescita e di esplorazione del mondo circostante e anche con tutti i cani finiti a vivere in un rifugio o in un canile. Questo aspetto è tra i più interessanti per chi opera a stretto contatto con i cani traumatizzati e spesso “difficili” dei rifugi e dei canili, in quanto la mobility dog può diventare un ulteriore e prezioso aiuto nel miglioramento psichico e fisico degli ospiti, aumentando la disposizione alla socialità e alla cooperazione e insieme anche le possibilità di trovare una famiglia. In questo senso, la mobility dog diventa uno strumento educativo, in grado di rafforzare diverse inclinazioni e attitudini di un cane e, se svolto con regolarità e pazienza, di dare risultati positivi anche in quei cani impauriti, aggressivi, anziani e demotivati che spesso si vedono dietro le sbarre di un box. Sono molte le risorse che la mobility dog può aiutare a riaccendere anche in loro: destrezza, capacità di comunicazione, autocontrollo, equilibrio, concentrazione, autopercezione… senza dimenticare che il traguardo cui nessuna disciplina riabilitativa può mai davvero rinunciare è restituire ai cani dei rifugi la fiducia spezzata negli esseri umani. Ecco perchè in primavera Apaca intende installare un percorso di mobility dog in una delle aree di sgambamento del rifugio: chi volesse può contribuire all'acquisto delle attrezzature donando anche una piccola somma .
Zobrazeno před 4 měsíci
